Naivní princezna krajinou kráčí.. Po cestě co do nebe se stáčí.
To kvůli TOBĚ! Zničil si její naděje, její touhu její sny! Teď uvidíš jí v hrobě.
Poprvé když zlomil´s jí srdce.. Trpěla a myslela že nebude milovat už nikdy více. Jenže pak objevil se zas její princ. Princ? Prokletí! Ten co i po tom všem držel její srdce v zajetí. Cítila jak jí srdce začalo bít.. Objevila dávno ztracený pocit. Chuť žít. Teď, když byl tak blízko a ona ho konečně mohla mít.. Však věděla.. Tušila.. Možná cítila.. Nemohou být spolu.. Měla strach, že její srdce skončí opět v tom obrovském bolu. Přesto její láska byla silnější než všechen rozum, byla přednější. Celá se mu odevzdala.. A jediná chyba, kterou ona udělala, byla ta, že ho příliš milovala. Pár měsíců bylo krásně.. Pak skončily ty milostné básně. Den lásky se střídal s měsícem utrpení.. Věděla že naděje na návrat už není. Přesto doufala.. Slzy sví stírala do nebe koukala.. K bohu se modlila. Kvůli němu i krev svou prolila. Jeho krásná slova po nocích si tiše opakovala. Pak přišel konec opravdový.. Věděla, že jeho lásku už neobnoví. Hrála silnou.. A žila ve snech s tou představou milnou.Jenže síla jí opustila a ona smutku se podvolila. Teď zkouší začít znovu žít, ale jak poručit srdci přestat konečně snít?! Je konec.. Lásky, štěstí, světla i života. Je konec SNU!!! Konec princezny. Nenávidím tě!!!
To kvůli TOBĚ! Zničil si její naděje, její touhu její sny! Teď uvidíš jí v hrobě.
Poprvé když zlomil´s jí srdce.. Trpěla a myslela že nebude milovat už nikdy více. Jenže pak objevil se zas její princ. Princ? Prokletí! Ten co i po tom všem držel její srdce v zajetí. Cítila jak jí srdce začalo bít.. Objevila dávno ztracený pocit. Chuť žít. Teď, když byl tak blízko a ona ho konečně mohla mít.. Však věděla.. Tušila.. Možná cítila.. Nemohou být spolu.. Měla strach, že její srdce skončí opět v tom obrovském bolu. Přesto její láska byla silnější než všechen rozum, byla přednější. Celá se mu odevzdala.. A jediná chyba, kterou ona udělala, byla ta, že ho příliš milovala. Pár měsíců bylo krásně.. Pak skončily ty milostné básně. Den lásky se střídal s měsícem utrpení.. Věděla že naděje na návrat už není. Přesto doufala.. Slzy sví stírala do nebe koukala.. K bohu se modlila. Kvůli němu i krev svou prolila. Jeho krásná slova po nocích si tiše opakovala. Pak přišel konec opravdový.. Věděla, že jeho lásku už neobnoví. Hrála silnou.. A žila ve snech s tou představou milnou.Jenže síla jí opustila a ona smutku se podvolila. Teď zkouší začít znovu žít, ale jak poručit srdci přestat konečně snít?! Je konec.. Lásky, štěstí, světla i života. Je konec SNU!!! Konec princezny. Nenávidím tě!!!
Tohle fakt krásné..